Středa 13.12.2017

Aktuality

Bohoslužby

sv. Ambrož, biskup a církevní učitel

Ambrož.
Podle soudobé mozaiky v mučedníkově bazilice sv. Ambrože v Miláně

Biskup, církevní učitel
Narozen: r. 339 (333/334) v Trevíru Porýní - Falc, Německo
Zemřel: 4. dubna 397  v Miláně, Itálie
Patron Milána a Bologně; včelařů a voskařů; včel; domácích zvířat

 

Snad každý už jednou viděl obraz světce s úlem. Avšak kolik z nich ví, že jde přitom o velkého církevního učitele Ambrože z Milána? A že včely představují „včelí píli“, kterou se vyznačoval tento mimořádný muž církve ve svém celém životě? Ambrož patří ke čtyřem velkým západním církevním Otcům a byl papežem Bonifácem VIII. povýšen v roce 1295 na církevního učitele.

Nikdo jiný neovlivnil církevní dění ve 4. století tolik jako biskup Ambrož, jehož život a působení byly mimořádně účinné. Ambrož vešel do dějin nejen jako omilostněný muž církve, ale i jako velký tvůrce hymnů, jehož díla jsou zachována zčásti dodnes (ambroziánský chorál).

Ambrož přišel na svět pravděpodobně v roce 339 v Trevíru jako syn prefekta Galie a nabyl výborného vzdělání. Když jeho otec zemřel, odešel Ambrož se svou rodinou do Říma a nastoupil politickou dráhu. Brzy jmenovali vysoce vzdělaného muže konzulem v Miláně. Rýsovala se  už jeho další politická kariéra.

Přece však došlo v Ambrožově životě k obratu. Když se pokusil zprostředkovat smír po smrti milánského biskupa mezi svářícími se stranami, byl bez vlastního přičinění sám zvolen jeho nástupcem. Ambrož byl v té době ještě katechumen a přijal teprve několik dní po svém jmenování biskupem svátost křtu. Opět o osm dní později, 7. prosince 374, byl vysvěcen na milánského biskupa.

Prvním Ambrožovým opatřením v úřadě bylo, že rozdal celé své jmění mezi chudé města. Pak se s vervou ponořil do studia teologických textů, zvláště řeckých církevních Otců. Již brzy platil Ambrož za jednoho z nejomilostněnějších kazetelů. Charisma, které ho obklopovalo, přitahovalo lidi k němu. Tisíce se prostřednictvím Ambrože dostávaly ke křesťanství, v neposlední řadě také Augustin, který se svému učiteli brzy vyrovnal a dosáhl velké slávy- Ambrož se v průběhu své služby stal žádaným poradcem panovníků i duchovních. A to i tehdy, když prohlašoval: „Císař stojí uvnitř církve a ne nad církví“, a tím odkazoval vladaře do patřičných mezí, brali si ho tři císařové za svého rádce.

Závažné slovo vyslovil Ambrož také v kulturních záležitostech své doby. Básnil, skládal a psal četné knihy. Svým dílem směrodatně ovlivnil kulturní život 4. století i další. „Ambroziánský zpěv“, liturgický zpěv milánské církve, se stal trvalým pojmem. Ambrož také použil jako první pro eucharistickou slavnost pojem „mše“.

Po životě, který lze co do nasazení a účinnosti sotva srovnat s životem jiného muže církve, zemřel biskup Ambrož 4. dubna 397. Jako památka se však slaví od 11. století v den jeho biskupského svěcení, 7. prosince. Své místo posledního odpočinku našel Ambrož v milánské bazilice mučedníků, kterou založil a zasvětil svatým Gervásovi a Protásovi a která byla po jeho pochování nazvána po něm: sv. Ambrože. Oděné Ambrožovo tělo odpočívá dnes ve skleněné schránce v kryptě, vpravo a vlevo od něho leží Gervás a Protás.

Úcta a tradice: do dnešního dne existuje pouť ke hrobu Ambrože z Milána.

Znázorňování: pravděpodobně nejstarším Ambrožovým znázorněním a nejstarším znázorněním církevního Otce vůbec je kaplička sv. Viktora v Ciel d´Oro v kostele sv. Ambrože v Miláně; jde o mozaiku z doby kolem r. 470 na zlatém a modrém základě. Jsou historici, kteří hovoří o vůbec prvním zachovaném portrétu světce. V kostele sv. Ambrože je množství Ambrožových znázornění, jako v apsidě nakolik scén (1469) na chórové lavici a reliéf na zlatém oltáři (kolem r. 840).

Ambrož mívá u sebe úl, knihu, pero, holuba, důtky, dítě v kolébce nebo model kostela; někdy má i klobouk včelaře. Často je Ambrož znázorňován také sedící v pisárně, jako na fresce od Mikuláše Pizzola (15. století) v kostele Eremitani v Padově. S ostatními třemi latinskými církevními Otci Augustinem, Řehořem a Jeronýmem je Ambrože vidět v arkádové klenbě brixenské dómské  křížové chodby (kolem r. 1483) od Michaela Pachera (Stará pinakotéka, Mnichov).

 

(Z publikace „Rok se svatými“)

Bohoslužby

minorité

Neděle: 7.30, 9.00, 10.30, 15.30, 18.00*
Pondělí: 10.00, 15:30
Úterý: 10.00, 15.30, 18.00
Středa: 10.00, 15.30
Čtvrtek: 10.00, 15.30
Pátek: 10.00, 15.30, 17.00
Sobota: 8.00

* mše sv. v polském jazyce sloužena jednou za měsíc (2. neděle v měsíci)
Msza św. dla Polaków jest odprawiana w każdą drugą niedzielę w miesiącu o godz. 18.00

Svátost smíření

V týdnu 30 min. před bohoslužbou,
v neděli 20 min. před bohoslužbou.

Adorace

Loreta - otevřena

Loretánská PMLoreta je otevřena

Pondělí - Pátek
11.00 - 15.00

Vstup přes kostel sv. Janů

 

 



Děkujeme za podporu

Práce na projektu - Záchrana nejstarších varhan v Brně – restaurování varhan v brněnské Loretě jsou financovány z příspěvků města Brna, Jihomoravského kraje a Nadace ČEZ, děkujeme!

 

Vydáno:1.7.2016 Zobrazeno:152252
Video

Noviciát

Video ukazuje každodenní život v noviciátu řádu minoritů v polských Smardzevicích. Noviciát, čili začátek řeholního života, obsahuje modlitbu, práci, studium, odpočinek, který je prožíván ve společenství řeholní komunity. Nahlédni za zdi kláštera, kterým během let 1974-2015 prošlo na 900 kandidátů o řeholní život. Kandidáti do řádu minoritů z České republiky, kteří bohužel nejsou tak četni jako je vidět na videu, jsou často posílání právě do Polska. Kdyby někdo z ČR měl zájem o vstup do našeho minoritského řádu, mohou se ozvat na email provincialat@minorite.cz.

228