Úterý 20.2.2018

Aktuality

Bohoslužby

sv. Antonín Veliký

"Setkání Antonína s poustevníkem Pavlem" zní název tohoto obrazu od Diega de Liva y Velasquez.
Podle legendy tušil Pavel svou blížící se smrt a prosil Antonína, aby ho pochvaloval v hrobě, který předtím vyhrabou lvi svými tlapami.

 

Poustevník, otec mnichů
Narozen: kolem r. 250 v Egyptě
Zemřel: kolem r. 356 v Tabennísi, Egypt
Patron rytířů, řezníků, pasáků vepřů, tkalců, cukrářů, hrobníků, košíkářů.
Ochránce domácích zvířat, vepřů; proti nemocem, moru, ohni, proti dobytčímu moru

 

Navenek nevzhledný farní kostel sv. Juliána v provensálském městě Arles, ležící při postranní silnici mezi slavnou arénou z 2. století a řekou Rhônou, chová v sobě vzácný poklad: od r. 1491 jsou v tomto Božím domě ostatky snad nejslavnějšího poustevníka Antonína.

Mínění o přesném roce Antonínova narození se rozcházejí. S jistotou spadá do poloviny 3. století, asi kolem r. 250. Domov jeho rodiny byl ve středním Egyptě a byl to dnešní Keman u Herakleje. Když zemřeli Antonínovi rodiče, dal sovu malou sestřičku, o kterou se musel starat, do jakéhosi útulku, rozdal všechno, co měl, a začal žít asketickým životem. První místo, kde se zdržoval, byla skoro jistě hrobní sluj ve skále na okraji pouště. Později žil Antonín asi 20 let na neobydleném pohoří.

Kolem r. 311 pomáhal Antonín v Alexandrii přes úřední zákaz a s nebezpečím života mnoha zajatců císaře Maximina Dazy, který pronásledoval křesťany. Osvědčil se tam jako rolník, ale v prvé řadě jako rádce a učitel stále rostoucího zástupu mnichů, z nichž mnozí zůstávali u něho. Právě Antonín založil životní formu obce poustevníků, která byla dosud neznámá. Z ní vytvořil svatý Pachomis, zvaný otec mnichů, později první tzv. mnišskou obec. Žila v Tabennísi u Nilu v klášteře, ohrazeném zdmi. Antonín prý také zavedl „angeliku“, mnišské roucho.

Ještě jednou před sovu smrtí opustil Antonín poustevnickou obec na poušti a šel na prosby svého přítele a patriarchy alexandrijského, církevního učitele Atanáše, do Alexandrie, a ohnivě tam kázal proti ariánskému učení. Brzy po svém návratu na poušť zemřel vysoce vážený Antonín, který měl stálý písemný kontakt s císařem Konstantinem, ve věku asi 105 let. Jeho pohnutý život vylíčil Atanáš. Brzy po smrti se dostalo Antonínovi  přízviska „Veliký“.

Úcta a tradice: hlavním obdobím Antonínovi úcty bylo 14. – 18. století. Důvodem byla mezi jiným skutečnost, že se dostaly ostatky otce mnichů na sever. Ale k rozšíření jeho úcty přispělo také blahodárné působení řádu antonitů, založeného r. 1095 francouzským šlechticem, jehož syn se prý uzdravil od moru prostřednictvím Antonínových ostatků. Albert Bavorský založil r. 1382 řád rytířů sv. Antonína a nato se stal Antonín patronem  a vzorem rytířského stavu. Bylo mu zasvěceno mnoho hradů a kaplí. Jedna hezká historka to přičítá také tzv. „Antonínovu prasátku“; Antonité směli svou péči o nemocné nechat vepře volně pást. Jako znamení měli vepři zvoneček. Často bylo zvíře 17. ledna zabito a po požehnání bylo jeho maso darováno chudým. Také existuje „Antonínův mor“. Postihoval hlavně vepře, a říkalo se, že Antonín může dopustit mor za trest, nebo může od něho uzdravit. Někdy je také Antonín počítán mezi 14 pomocníků v nouzi. V Porýní patří je „Čtyřem svatým maršálkům“.

Znázorňování: Antonín je zobrazován jako stařec s holí a s knihou, někdy nese jako berlu „Antonínův kříž“. Často je také zobrazován s vepřem nebo s démony. Snad nejznámější zpodobnění Antonínovo zachoval Matěj Grünewald na isenheimském oltáři (Colmar, muzeum Pod Lipami).

 

(Z publikace „Rok se svatými“)


Bohoslužby

minorité

Neděle: 7.30, 9.00, 10.30, 15.30, 18.00*
Pondělí: 10.00, 15:30
Úterý: 10.00, 15.30, 18.00
Středa: 10.00, 15.30
Čtvrtek: 10.00, 15.30
Pátek: 10.00, 15.30, 17.00
Sobota: 8.00

* mše sv. v polském jazyce sloužena jednou za měsíc (2. neděle v měsíci)
Msza św. dla Polaków jest odprawiana w każdą drugą niedzielę w miesiącu o godz. 18.00

Svátost smíření

V týdnu 30 min. před bohoslužbou,
v neděli 20 min. před bohoslužbou.

Adorace

Loreta - otevřena

Loretánská PMLoreta je otevřena

Pondělí - Pátek
11.00 - 15.00

Vstup přes kostel sv. Janů

 

 



Děkujeme za podporu

Práce na projektu - Záchrana nejstarších varhan v Brně – restaurování varhan v brněnské Loretě jsou financovány z příspěvků města Brna, Jihomoravského kraje a Nadace ČEZ, děkujeme!

 

Vydáno:1.7.2016 Zobrazeno:192197
Video

Noviciát

Video ukazuje každodenní život v noviciátu řádu minoritů v polských Smardzevicích. Noviciát, čili začátek řeholního života, obsahuje modlitbu, práci, studium, odpočinek, který je prožíván ve společenství řeholní komunity. Nahlédni za zdi kláštera, kterým během let 1974-2015 prošlo na 900 kandidátů o řeholní život. Kandidáti do řádu minoritů z České republiky, kteří bohužel nejsou tak četni jako je vidět na videu, jsou často posílání právě do Polska. Kdyby někdo z ČR měl zájem o vstup do našeho minoritského řádu, mohou se ozvat na email provincialat@minorite.cz.